Nedostatek kvalitních zaměstnanců zvedá poptávku po výrobních firmách Během první poloviny roku 2017 jsem navštívil několik desítek výrobních společností a jednal s majiteli o případném prodeji nebo nákupu jiné firmy,
Nedostatek kvalitních zaměstnanců zvedá poptávku po výrobních firmách
Během první poloviny roku 2017 jsem navštívil několik desítek výrobních společností a jednal s majiteli o případném prodeji nebo nákupu jiné firmy, upřesním, že se tento rok pohybuji převážně v oboru průmyslové výroby firem, které mají obrat od 20 mil. do 2 mld. korun.
Jednání s majiteli českých firem má různé scénáře, ale vždy přijde diskuze na téma zaměstnanci a nábor nových. Nepochybuji o tom, že jste z médií a od známých v posledních letech slyšeli, jak české firmy mají problém sehnat kvalitní zaměstnance. Jednání s majiteli společností na toto téma má z pravidla tři možné varianty
Nemáme problém se zaměstnanci a ani se získáváním nových
V těchto společnostech panuje příjemná atmosféra, na pracovištích je pořádek a každý ví co má dělat. Majitel mi při jednání řekne, že se zaměstnanci problém nemá a ani neměl. Fluktuace za dobu trvání společnosti je minimální, dobrých lidí si váží, ochotný je adekvátně ohodnotit a přidat lákavý benefit, třeba celofiremní dovolenou na jachtě nebo bezúročnou půjčku svým zaměstnancům.
Potřebuje-li nové zaměstnance, je schopen přetáhnout kvalitní zaměstnance z jiné firmy, nebo je získat přes doporučení současných zaměstnanců.
Máme problém, nemůžeme sehnat lidi
Majitel mi s ustaraným výrazem v tváři sděluje, že sehnat kvalitní nové zaměstnance je pro společnost problém. V průběhu diskuze se ho zeptám jaká je výplata řadového zaměstnance. Odpověď 15 tis. korun čistého mi napovídá odkud pramení zdroj problému. Zaměstnanci v takové společnosti na mě působí často vyčerpaně až někdy znuděně, společnost jim nedává dostatečnou možnost projevit svůj potenciál a být za něj příjemně odměněni. Nedivím se potom, že společnost má problémy. Starší generace zaměstnanců jim pomalu ale jistě odchází do důchodů a noví nepřicházejí. Neochota dobře zaplatit a udržet si kvalitní zaměstnance je v takovéto společnosti rozhodujícím faktorem. Doby kdy na pohovor přišlo deset uchazečů a majitel si mohl vybírat, jsou pryč.
Vyčerpané zdroje v dané lokalitě
Samozřejmě existuje mnoho prosperujícíh společností, které mají co nabídnout novým zaměstnancům a sám si říkám, že by se mi v takové firmě líbilo pracovat. Bohužel se však společnost nachází v lokalitě města (50 tis. obyvatel a více), kde je více společností, které jim konkurují v náboru zaměstnanců. Vzniká tak veliký tlak na zvyšování mezd a benefitů. Což je na druhou stranu pro zaměstnance dobře. Například jedna společnost láká zaměstnance z různých krajů tím, že jim nabídne firemní byty k pronájmu za velmi příjemné ceny.
Zvedá se tím poptávka po společnostech
Každoročně společnostem stoupá výroba a potřebují logicky zvětšit kapacity. Postavit si halu, vybavit jí stroji není problém. Získání kapitálu při dnešních úvěrových sazbách není překážka pro většinu firem. Kde ale sehnat kvalifikované zaměstnance?
Nedáváno při jednání řekl investor majiteli prodávané společnosti: “Na co Vám bude nejmodernější čtyřosé frézové horizontální centrum, když k němu nemáte chlapa? Obsluhovat horizontku je stejně obtížné, jako takového člověka sehnat. Navíc, aby se vám investice do nového stroje vrátila, potřebujete stroj vytížit na dvě směny, ideálně na stři.”
Logické řešení, je koupit jinou společnost, její výrobu a zaměstnance. Investor tak rovnou získá zavedenou výrobu a zkušený personál, který doplní jeho vlastní produkci a dojde ke společnému rozvoji. Navíc se Investorovi pravděpodobně kapitál na koupi společnosti vrátí do pěti až deseti let. Pro menší firmu, zabývající se výrobou strojů, jsem hledal vhodného investora – subjekt se kterým by se spojil a skokově se tak mohl rozvinout. Oslovil jsem 40 větších společností, které splňovaly předem stanovená kritéria. Z toho patnáct oslovených projevilo kladný zájem, protože jim chybí zaměstnanci. Byla zde však velká odlišnost na požadavky konkrétních specializací. Majitelé firem, si tedy začínají uvědomovat možnosti při cestě akvizice jiné firmy.
Jak je to například s programátory
zajímavých IT společností je v naší zemi opravdu mnoho, proto je stálý nedostatek programátorů a vývojářů. IT společností, které by se chtěly prodat není mnoho. Majitelé jsou většinou mladí nebo ve středním věku, zakázky jim rostou a není důvod prodat několikaleté úsilí. Firmy které neprosperují a jsou v klesajícím trendu téměř neexistují. Důvod je jednoduchý, z takovéto firmy už schopní programátoři odešli a nemá tam kdo pracovat, takže není co kupovat.
Pokud investor potřebuje programátory a chce koupit jinou společnost, doporučím mu zacílit na vybrané subjekty, kontaktovat majitele a pokusit se zaranžovat jednání o akvizici. Podle současného trendu se cena takové společnosti odvíjí od počtu programátorů. Jeden programátor společnosti má v dnešní době hodnotu 1,5 mil. korun. K ceně je potřeba připočítat současný produkt, který může mít stejnou hodnotu jako programátoři ve firmě nebo větší.
Navštívené firmy z oboru průmyslové výroby:
Od zpracoven hutního materiálu nebo plastu, lisovny, obrobny, nástrojárny, zámečnické dílny, svařovny, výrobny plastových dílů, elektrických komponent a zařízení, pohony, hydraulické technologie, báječné programování, konstrukce jednoúčelových strojů až po sofistikované automatizační linky, které nahradí až několik dělnických pozic naráz a změní kvalitu kontroly výstupního produktu na 100%.
Nabídnu vám pro zajímavost dvě statistky s komentářem:
Statistika I.
Polovina průmyslové výroby v České Republice vyrábí pro automobilový průmysl, druhá polovina vyrábí pro jiné obory.
Statistika II.
Polovina průmyslové výroby v České Republice je vlastněna zahraničním vlastníkem.
K první statistice asi není co dodat.. Když se podívám v Brně z okna a vidím přeplněnou ulici zaparkovanými auty a nešťastného řidiče, který hledá neexistující volné místo, řeknu si, těch aut je opravdu hodně a někdo je vyrábí. V zápětí mě napadne myšlenka, co když automobilový průmysl začne stagnovat? V tom případě polovina našeho průmyslu stagnuje nebo klesá také. Samozřejmě existují majitelé, kteří se z roku 2008 poučili a zaměřili se na jiné zákazníky než z oboru automotive.
Závěr z druhé statistiky má dvě tváře. Ze zahraničí k nám jdou významné investice a know-how, což je určitě velmi kladný přínos. Na druhou stranu polovina průmyslové výroby pracuje pro zahraničí majitele a zisk z práce našich zlatých rukou míří za hranice, často Holandsko, Nizozemí, Francie, Německo, Rakousko a Japonsko.
