Kdo si myslí, že cenu společnosti je možné stanovit pouze na základě hospodářských ukazatelů a ekonomických výsledků, je na omylu.
Pro každého investora je důležitý především výnos jeho investice, tedy výsledky, které firma bude produkovat v budoucnu. Výsledky za minulá období tak představují spíše vodítko než vlastní účtenku. Na jejich základě je především možné odhalit kritická místa a stanovit vhodný plán pro jejich odstranění.
Důležitým faktorem pro stanovení ceny firmy je jasný záměr, co chce investor s koupenou společností podniknout, jaké změny musí a jaké změny chce realizovat, kolik peněz musí do restrukturalizace investovat a jak dlouho bude jejich provedení trvat.
Dalším důležitým faktorem pro budoucího majitele je, zda může nějak využit synergického efektu s jeho ostatními společnostmi, například využít již existující distribuční kanály či vhodně doplnit prodejní sortiment. Důvodem akvizice bývá často také teritoriální expanze, tedy proniknutí na nové trhy, které by jinak bylo příliš zdlouhavé nebo finančně a časově náročné. V takovém případě pak výslednou cenu neurčují ani tak ekonomické výsledky, ale především obrat a podíl na trhu a dlouhodobé prodejní smlouvy.
Vlastníci menších rodinných firem si často neuvědomují, že hlavním aktivem, který ve firmě je, jsou oni sami. Bez jejich osobního nasazení firma není schopna dlouhodobě dále fungovat. Profesionální a kompetentní management je tedy důležitou součástí ovlivňující výslednou kupní cenu.
Obě strany akvizičního procesu by si měly dát dobrý pozor na jasnou definici přechodu vlastnických vztahů a zejména převodu kompetencí mezi prodávajícím a kupujícím. V mnoha případech je prodej a přechod rozdělen do několika postupných fází. Nezřídka pak poslední část kupní ceny závisí na výsledcích firmy po skončení přechodného, např. dvouletého období. Součinnost prodávajícího a kupujícího je tedy nezbytná.
